Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kGůží strGmaj7ach a slepý nCoční tmou,
ještě mám v kE7apsách vlhko z tvých dlAmaní,D 
v bGílejch krGmaj7ách tam někde nCad tebou vlaky se křAmíží
a na všech starejch cGestáchG+ sbírají se tEmouhy a sny
moře otevřCít, když už vF#íc nemůžu dGát.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KColik mi zbývá pDohledů, než se do tmy EmotočíšE7,
hCad ráno ztuhlý dDo ledů svůj ráj si nAm(CevybírD)á,
a noci rychle ubývGá,G+ po zmrzlý trávě přEmichází novej dCen,
zůstal jsF#em tu tiše stGát ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: